YGraver

Prohledat tento blog

První víkend

dne března 22, 2019

Získat odkaz
Facebook
X
Pinterest
E-mail
Další aplikace

Asi by tam mohl být jarní stín

Tak jo, jdu na to a trochu zkusím pochopit o co tu jde a jak se to dělá. A třeba postupně dokážu víc a víc.

Truhla

Získat odkaz
Facebook
X
Pinterest
E-mail
Další aplikace

Komentáře

Okomentovat

Oblíbené příspěvky

Vzpomínka plíživá

Asi tak, když nic není tak jak si člověk maluje Vzpomínám si někdy, jak bylo dřív. A říkám si téměř pokaždé, že to bylo lepší. A pak se pozastavím nad tím, že líp už bylo. Kdy? Za našich školních let? Za školních let našich rodičů? A nebo jejich rodičů? Asi bych mohl pokračovat hlouběji a hlouběji do minulosti a nejspíš bych zjistil, že nejlíp bylo hned po velkém třesku. Jsme to ale zvláštní lidé. Maličkosti nám den za dnem unikají, propadávají mezi prsty jako suchý písek a vítr je žene všude kolem nás a mi pláčeme pro prchavý okamžik skutečného štěstí. A stejně jako předtím, kdy líp už bylo, tak skutečné štěstí se zrodilo a padlo s třeskem. Možná je čas věřit, že bude zase líp. A když budeme věřit tak se nám možná ten kočičí sen brzy splní, ať si říká kdo chce co chce...

Druhý den

Dneska zjišťuji co dál, kudy třeba vede cesta... A třeba povede právě tudy. Místem, kde mohu zveřejnit nějaký ten snímek. Teda pokud to bude jenom trochu možné. Zatím mi přijde, že den za dnem je ten svět bláznivější a o další kousky nestojí.

Ledečko 2019

Jarní dny v na nádraží v Ledečku Někdy si říkám, že život jde v kruhu. Někdy je ten kruh malinký jak nesmyslné kruháky uprostřed města vytvořené z pár betonových obrubníků a jindy je to kruhový objezd o čtyřech pruzích v délce desítek kilometrů. Ten můj životní kruhák je navíc ještě plný objížděk, zátarasů a nebo výmolů. Nicméně se mi po delší přestávce povedlo opět zabrzdit, odstavit vrak a přeskočit na vlak... Díky tomu mám možnost zase nahlédnout na místa o kterých jsem kdysi jen slýchal. Mé první zastavení v uniformě modré armády bylo v Ledečku...

Používá technologii služby Blogger